|
|
Užívání glotalizace jako faktor umožňující identifikaci mluvčího
Skákal, Ladislav ; Skarnitzl, Radek (vedoucí práce) ; Bořil, Tomáš (oponent)
Při řešení úlohy identifikace mluvčího využívají forenzní fonetici kombinaci řady parametrů, které jsou obsaženy v různých vrstvách řečového signálu. Hlavním cílem předložené práce je prozkoumat, zda lze v češtině za takovýto potenciálně užitečný parametr považovat užívání glotalizace. Ve výzkumu se zaměřujeme především na míru prevokalické glotalizace na hranicích slov, přičemž rozlišujeme mezi různými podobami glotalizace: kanonickou hlasivkovou explozívou a její hypoartikulovanou podobou - třepenou fonací. Zkoumaný materiál sestává z opakovaných nahrávek tří mužů a čtyř žen, přičemž obsahuje jak čtené texty, tak spontánní projevy. Výsledky nenaznačují, že by titíž mluvčí s glotalizací nakládali v první a druhé nahrávce výrazně odlišně, zato jsou však nalezeny rozdíly v glotalizaci mezi jednotlivými mluvčími, což se z hlediska forenzní fonetiky jeví jako výhodné. Okrajově byly zkoumány i další faktory, které s osobou mluvčího přímo nesouvisejí (výška následujícího vokálu, lexikální faktory či mluvní tempo), ovšem jejich vliv na glotalizaci se prokázat nepodařilo. Klíčová slova: ráz, glotalizace, forenzní fonetika, identifikace mluvčího
|
|
|
Spanish vowels in Czech students' interlanguage
Černikovská, Štěpánka ; Čermák, Petr (vedoucí práce) ; Zajícová, Lenka (oponent) ; Skarnitzl, Radek (oponent)
(Čeština) Předkládaná disertační práce zkoumá samohláskový systém tzv. české španělštiny, formy vzniklé osvojováním španělštiny v roli třetího jazyka. Zaměřuje se na tři její aspekty: vokalická kvalita, kvantita a vokalické sekvence mezi slovy. V těchto oblastech funguje španělština a čeština odlišně a první předpoklady naznačují, že v produkci české španělštiny má čeština jasnou převahu. V oblasti vokalické kvality lze v rámci Mechanismu ekvivalence (Flege 1995, 1999, 2003) předvídat ztotožnění kategorií vokalických segmentů španělštiny s těmi českými (Čechová 2013, 2014); vokalická kvantita poskytuje méně jasný obraz, nicméně oddělení délky od přízvuku v češtině (Volín 2010) může vést k zajímavým realizacím v české podobě jazyka, který distinktivní délku nezná a trvání hlásek spíše propojuje s přízvukem (RAE 2011). U třetího aspektu, vokalických sekvencích na švu slov, se obecně předpokládá příklon ke glotalizaci (Skarnitzl et al. 2016), zatímco španělština propojuje sousední samohlásky mezi slovy v rámci, mj. i v rámci antihiátové tendence (RAE 2011). Výzkumem akustických parametrů vzorku 22 českých univerzitních studentů španělštiny (C1-C2) byly uvedené předpoklady částečně potvrzeny, ovšem v určitých aspektech byly odhaleny signifikantní rozdíly mezi konsonantickými kontexty, velká...
|
|
|
Spanish vowels in Czech students' interlanguage
Černikovská, Štěpánka ; Čermák, Petr (vedoucí práce) ; Zajícová, Lenka (oponent) ; Skarnitzl, Radek (oponent)
(Čeština) Předkládaná disertační práce zkoumá samohláskový systém tzv. české španělštiny, formy vzniklé osvojováním španělštiny v roli třetího jazyka. Zaměřuje se na tři její aspekty: vokalická kvalita, kvantita a vokalické sekvence mezi slovy. V těchto oblastech funguje španělština a čeština odlišně a první předpoklady naznačují, že v produkci české španělštiny má čeština jasnou převahu. V oblasti vokalické kvality lze v rámci Mechanismu ekvivalence (Flege 1995, 1999, 2003) předvídat ztotožnění kategorií vokalických segmentů španělštiny s těmi českými (Čechová 2013, 2014); vokalická kvantita poskytuje méně jasný obraz, nicméně oddělení délky od přízvuku v češtině (Volín 2010) může vést k zajímavým realizacím v české podobě jazyka, který distinktivní délku nezná a trvání hlásek spíše propojuje s přízvukem (RAE 2011). U třetího aspektu, vokalických sekvencích na švu slov, se obecně předpokládá příklon ke glotalizaci (Skarnitzl et al. 2016), zatímco španělština propojuje sousední samohlásky mezi slovy v rámci, mj. i v rámci antihiátové tendence (RAE 2011). Výzkumem akustických parametrů vzorku 22 českých univerzitních studentů španělštiny (C1-C2) byly uvedené předpoklady částečně potvrzeny, ovšem v určitých aspektech byly odhaleny signifikantní rozdíly mezi konsonantickými kontexty, velká...
|
|
|
Realizace rázu po neslabičných předložkách v českých projevech ruskojazyčných mluvčích
Tolkunova, Yana ; Veroňková, Jitka (vedoucí práce) ; Confortiová, Helena (oponent)
Glotalizace, jako nepravidelné kmitaní hlasivek, plní množství jazykových funkcí a může se vyskytnout v různých souvislostech. Tato práce zkoumá míru výskytu rázu po neslabičných předložkách u rusky mluvících v českém jazyce. V češtině, stejně jako v některých jiných jazycích, je poměrně vysoká četnost glotalizace. Účelem této studie je prozkoumat určité faktory, které by mohly výskyt rázu ovlivnit. Mluvčí produkovali krátký čtený text, který obsahoval 59 kombinací neslabičné předložky se slovem začínajícím na vokál, v nichž by mělo ke glotalizaci dle spisovné české výslovnosti dojít. Základní soubor k percepční analýze a statistickému zpracování tvořilo 582 položek. Míra glotalizace u jednotlivých mluvčích kolísá v rozmezí 0 % až 90 %, její průměrný objem činí 49 %. Statistická významnost rozdílů četností v analyzovaných skupinách vytvořených na základě sledovaných aspektů byla vypočtena s použitím testu chí-kvadrát.
|
|
|
Užívání glotalizace jako faktor umožňující identifikaci mluvčího
Skákal, Ladislav ; Skarnitzl, Radek (vedoucí práce) ; Bořil, Tomáš (oponent)
Při řešení úlohy identifikace mluvčího využívají forenzní fonetici kombinaci řady parametrů, které jsou obsaženy v různých vrstvách řečového signálu. Hlavním cílem předložené práce je prozkoumat, zda lze v češtině za takovýto potenciálně užitečný parametr považovat užívání glotalizace. Ve výzkumu se zaměřujeme především na míru prevokalické glotalizace na hranicích slov, přičemž rozlišujeme mezi různými podobami glotalizace: kanonickou hlasivkovou explozívou a její hypoartikulovanou podobou - třepenou fonací. Zkoumaný materiál sestává z opakovaných nahrávek tří mužů a čtyř žen, přičemž obsahuje jak čtené texty, tak spontánní projevy. Výsledky nenaznačují, že by titíž mluvčí s glotalizací nakládali v první a druhé nahrávce výrazně odlišně, zato jsou však nalezeny rozdíly v glotalizaci mezi jednotlivými mluvčími, což se z hlediska forenzní fonetiky jeví jako výhodné. Okrajově byly zkoumány i další faktory, které s osobou mluvčího přímo nesouvisejí (výška následujícího vokálu, lexikální faktory či mluvní tempo), ovšem jejich vliv na glotalizaci se prokázat nepodařilo. Klíčová slova: ráz, glotalizace, forenzní fonetika, identifikace mluvčího
|
|
|
Užívání hlasivkového rázu u rodilých a nerodilých mluvčích francouzštiny
Skákal, Ladislav ; Duběda, Tomáš (vedoucí práce) ; Chodaková, Polina (oponent)
Cílem této práce je popsat zapojení hlasivkového rázu do systému francouzského jazyka. Ačkoli zde užívání tohoto segmentu není natolik patrné jako v některých jiných jazycích (např. v češtině), bylo by mylné se domnívat, že Francouzi navazují veškerá slova těsně za sebe. Těžiště práce spočívá v provedeném výzkumu založeném na analýze skutečného užití hlasivkového rázu ve čteném textu. U rázu jsou rozlišovány dvě základní podoby jeho realizace: hlasivková explozíva a třepená fonace. Ve výzkumu vycházíme z nahrávek francouzských rodilých mluvčích (8) i mluvčích nerodilých - studentů francouzské filologie (17). Nerodilí mluvčí byli navíc nahráváni opakovaně (nejčastěji v prvním a třetím ročníku) a lze tedy sledovat pokrok ve výslovnosti, který během této části studia učinili. Skutečná přítomnost hlasivkového rázu se zdá být ovlivněna řadou faktorů různého typu. Lze mezi ně patrně zahrnout vlivy fonetické (zejména prozodické: předěly, důrazy), ale i sémantické a syntaktické.
|
|
|
Závislost mezi sílou cizineckého přízvuku a přítomností glotalizace
Moravcová, Jana ; Skarnitzl, Radek (vedoucí práce) ; Weingartová, Lenka (oponent)
Tato práce se zabývá tím, jaký podíl má glotalizace na cizineckém přízvuku. Důraz klade na české mluvčí angličtiny a hodnocení jejich promluv. Mluvčí, jejichž promluvy byly pro účely této práce analyzovány, byli předem ohodnoceni percepčním testem. Podle výsledků tohoto testu byli rozděleni do tří skupin: A, která obsáhla mluvčí hovořící angličtinou blížící se rodilému standardu; C, do které byli naopak zařazeni mluvčí se silným českým přízvukem; a B, do které spadají mluvčí s detekovatelným cizineckým přízvukem, jenž však není hodnocen jako český. Úkolem této práce je zjistit, jakým způsobem používají mluvčí každé skupiny glotalizaci a zda se toto použití shoduje s předpoklady vycházejícími z dosavadního výzkumu.
|
host ::
RSS.